Katalog

Severná Kórea je dokonalým zhmotnením orwellovskej antiutópie z románu 1984. Milióny Kórejčanov a Kórejčaniek však žije túto surreálnu realitu ako svoju každodennosť . Spoznajte ju v knihách Nie je čo závidieť, Svedectvo o živote v KĽDR 2.

V rozdelenom meste treba mať pri ruke zbraň alebo tvrdé päste – inak sú vaše dni zrátané. A zároveň musíte mať jasno v tom, na ktorú stranu sa postaviť. Výnimočná noirová gangsterka, ktorá vás dokonale omráči! Literárny knock-out!

Diktátoři dobře vědí, že sportovní výhra je stejně důležitá jako vítězství na bojišti. Zábavná i mrazivá výprava polského reportéra Zbigniewa Rokity do dějin fotbalu v Sovětském svazu nebo za slavnými střety mezi reprezentací impéria a malými satelity ve východním bloku.

Make Královec Czech Again! Co ale doopravdy víme o dějinách Kaliningradu? Donedávna to byl jen kus Ruska mezi Polskem a Litvou, dnes možná základna pro útok na Západ. Píše se nová kapitola kaliningradských dějin – stejně jako pruské kořeny překryla sovětizace.

Hlavné postavy tohto románu dôverne poznáte. Ježiš Kristus, napríklad. Alebo apoštol Pavol. Či svätý Lukáš. Kráľovstvo Emmanuela Carrèra je výnimočná kniha, v ktorej sa prelína autorov intímny príbeh nájdenej i stratenej viery v Boha s raným vekom kresťanstva. Na túto knihu len tak ľahko nezabudnete.

​Čierne ruky, čierne tváre – len oči z nich žiaria nabielo. A ešte zuby, ak sa práve usmievajú. Tak vyzerajú doneckí baníci, keď vyjdú na svetlo a zažmúria do slnka. Táto kniha rozpráva o tom, aký bol Donbas predtým, než sa stal epicentrom krutej vojny. Oleksandr Myched nás v nej zoberie priamo do čierneho srdca Ukrajiny.

Co je to vlastně Ku-klux-klan a jak je vůbec možné, že myšlenky nepatřící do 21. století jsou ještě stále živé a v rozkvětu? Děsivé obrazy hořících pochodní a bílých hábitů totiž nepocházejí ze středověku, jsou poselstvím dneška.

Špekulanti, flákači, pašeráci i celkom obyčajní alkoholici – také sú postavy a postavičky pestrého panoptika absurdnej sovietskej každodennosti v autobiografických poviedkach Sergeja Dovlatova.

Za siedmimi horami a siedmimi dolinami, na hranici Poľska, Slovenska a Ukrajiny, leží jeden nezvyčajný svet, skutočná stredoeurópska Patagónia. Bieščady a Poloniny, krajina vydedencov i hrdých ľudí, krajina vlkov a medveďov, ale aj obľúbený cieľ mnohých turistov. Teraz ju môžete spoznať aj vy.

Dá sa v ľadom spútanej krajine uvažovať o niečom inom ako o prežití? Samozrejme, že dá. Napríklad o láske. Alebo o vlastnej identite. Žiadna severská krajina nie je taká mrazivá, aby ju Ilona Wiśniewska neskúsila spoznať a pochopiť. V knihe Ľad vďaka nej zistíte, že srdce grónskych ľudí vôbec nie je tvrdé ani ľadové.

Bosí lidé vyskakují z lodí na španělské pláži a rychle prchají mezi překvapenými turisty. Afričtí migranti toužící dostat se do „naší“ Evropy. Gibraltarská úžina měří v nejužším místě asi patnáct kilometrů. Vzdálenost mezi dvěma kontinenty, islámem a křesťanstvím. Most, nebo zeď?

V roku 1991 sa Štokholm mení na mesto strachu. Neznámy útočník ozbrojený laserovou ostreľovacou puškou postupne vystrelí na jedenásť ľudí. Spája ich jediná vec – iná farba pokožky. Gellert Tamas nás vo svojom dokumentárnom románe Laserový muž pozýva priamo do duše vraha, ktorý sa neskôr stal vzorom Andersa Breivika.

„Chtěl jsem ji napsat já,“ řekl o Tamasově knize Stieg Larsson. Co ho na ní tak fascinovalo? V roku 1991 se Stockholm mění na město strachu. Neznámý útočník ozbrojený puškou s laserovým zaměřovačem postupně vystřelí na jedenáct nevinných lidí, které spojuje jediná věc – jiná barva kůže.

Emmanuel Carrère sa rozhodol knižne spracovať život jednej z najkontroverznejších osobností moderných ruských dejín. Limonovov osud sleduje od jeho neľahkého detstva až po zúfalé a napokon úspešné pokusy o získanie uznania intelektuálnej elity. Román Limonov Emmanuela Carrèra sa dá čítať ako pôvabný príbeh chlapca strateného vo víre veľkého sveta, ale aj ako znepokojivý obraz druhej polovice dvadsiateho storočia, v ktorom prekvitá násilie, anarchia, brutalita i nenávisť.

​Niečo na tom Turecku asi bude, inak by na jeho pláže nesmerovali desaťtisíce Slovákov ročne. Ak patríte medzi nich, určite by vám v kufri nemala chýbať kniha Merhaba.

Všechno, co kdysi bývalo v někdejším krásném a bohatém hornickém městečku Miedzianka, zrekonstruoval Filip Springer v této krásné a dojímavé knize.

​Nejsevernější osídlená oblast Grónska. Pár desítek obyvatel, kteří dokáží přežívat v drsných podmínkách. Jejich počet stále klesá. Zato stoupá počet novinářů, kteří sem jezdí sledovat globální oteplování a tání ledovce.

​Kúpite si letenku. Uzavriete životnú poistku. Nasadnete do auta. Uvaríte si puding. Možno o  tom ani neviete, no aj pri takýchto bežných činnostiach môžete prísť do kontaktu so značkou, ktorá zažila svoj rozmach vďaka spolupráci s  Hitlerom a podpore nacistickej Tretej ríše.

Afghánistán, země, která byla domovem teroristy Usámu bin Ládina, horký hrnec, ve kterém se vaří velké dějiny. Invaze Sovětů, americká válka s terorismem, revoluce, kontrarevoluce, nekonečné a nepochopitelné konflikty. Nejsou to však jenom obrazy malované krví. Jsou to i běžné životy běžných lidí. Jedny z nejsložitějších na světě.

Táto kniha je výsledkom dlhoročného úsilia nazrieť za chrbát propagandy a zdokumentovať pravdivú tvár Putinovho Ruska, ktorú nájdeme ďaleko od Moskvy – v tieni veľkej politiky, vojen i oslňujúceho bohatstva niekoľkých vyvolených. A práve takéto Rusko, šedivé a utrápené, zaujíma investigatívnu novinárku Jelenu Kosťučenko. Stojí za to ho spoznať.

Moruša Iboje Wandall-Holm je dôležitým kamienkom do mozaiky dejín vojnového Slovenského štátu i tragédie slovenských Židov. Nie je však len o tom, nie je len rozprávaním o vojne a pekle koncentrákov. Je aj o nádeji, o láske, o nesmiernej cene ľudského života i o obrovskej túžbe žiť a neprestať byť človekom.

​Moruša Iboje Wandall-Holm je dôležitým kamienkom do mozaiky dejín vojnového Slovenského štátu i tragédie slovenských Židov. Nie je však len o tom, nie je len rozprávaním o vojne a pekle koncentrákov. Je aj o nádeji, o láske, o nesmiernej cene ľudského života i o obrovskej túžbe žiť a neprestať byť človekom.

Fascinuje nás veda, ľudská myseľ i vedecký pokrok. Žasneme nad tým, koľko toho dokážeme. A stále chceme viac. Nemali by sme však radšej spomaliť? Nevymklo sa nám to všetko z rúk?